Bílou tuší na kůži.
Všechny milosrdné lži
černých duší.
Šeptat hluchým věty.
Slepým ukazovat cizí světy.
Říct všem kapkám rosy,
že slunce je už prosí,
aby z listů spadly,
aby kytky zvadly.
Těm holým snům,
probdělým dnům,
těm bolestným zážitkům.
Vpíšu všechno na bílou kůži,
vpíšu všechno sněhovou tuší.
A až budou slzy stékat,
řeknu zdvořile, že se to sluší.
Ač srdce mi přitom divoce buší.
Budu stavět cukrové hráze,
aby slzy stékaly snáze.
Až spustí se sladké peřeje,
až si všimneš,
že se nikdo nesměje.
Dál budu psát bílou tuší,
napsané lži můj klid ruší...
Všechny milosrdné lži
černých duší.
Šeptat hluchým věty.
Slepým ukazovat cizí světy.
Říct všem kapkám rosy,
že slunce je už prosí,
aby z listů spadly,
aby kytky zvadly.
Těm holým snům,
probdělým dnům,
těm bolestným zážitkům.
Vpíšu všechno na bílou kůži,
vpíšu všechno sněhovou tuší.
A až budou slzy stékat,
řeknu zdvořile, že se to sluší.
Ač srdce mi přitom divoce buší.
Budu stavět cukrové hráze,
aby slzy stékaly snáze.
Až spustí se sladké peřeje,
až si všimneš,
že se nikdo nesměje.
Dál budu psát bílou tuší,
napsané lži můj klid ruší...
JSEM MALADÁ ČASTO CHYBUJI NEMOHU ZA TO ŽE TE MILUJI